Výlet TIP – Objevujeme zpřístupněné Brdy

brdy uvodni

Dneska vyrazíme do míst, kam se ještě před pár lety nemohl oficiálně podívat nikdo z nás, pokud nesloužil v armádě. Vojenský újezd v Brdech byl mnoho desítek let uzavřen veřejnosti a i když se hustými lesy proháněla obrněná vozidla, zůstala tady nezkrocená divočina, plná tajuplných údolí a skalnatých vrcholů. Jedeme na poznávací okruh!

Skvělé místo pro start, kam v pohodlí dojedete autem a kde připravíte kola, je v obci Neřežín, malé vísce přímo u okraje bývalého vojenského újezdu. Před vámi stoupá dlouhá, rovná silnička mezi domky do lesa a přesně tam vyrazíme, hned za prvním bodem, který se vyplatí objevit. Je to hrad Valdek, co nás vítá svými zdmi za hlubokým příkopem. Krásný výhled se z této tak trochu neprávem zapomenuté zříceniny otevírá směrem na západ, do kopců, které si dnes ještě užijeme. Valdek dlouhá léta chátral, až před otevřením újezdu veřejnosti se zde začalo pracovat na zpevnění zdiva a opravě krásné vstupní brány. Je to tu bez okolků malebné a romantické, my však musíme zpět do sedla, ať stihneme celý okruh!

Po odbočení z hlavní cesty, která se stala doslova turistickou a cyklistickou tepnou, dostáváme se kolem nádrže jako z kanadského filmu do hlubin lesa. Štěrková cesta nás musí dostat až na kraj Malé Vísky, odkud odbočíme na další místo, které stojí za zastavení. V lese se totiž ukrývá Jindřichova skála, dominanta hřebínku za Malou Vískou s legendárním zábradlím z železárny v Komárově. Odsud můžeme sledovat hrad Valdek jako na dlani!

Abychom se trochu posunuli, musíme nyní pořádně zašlapat, až mineme velkou křižovatku s opuštěnou strážní boudou a později zvláštně nakloněné vojenské letiště s panelovým podkladem. Dlouho se povídalo, že odsud opouštěl vlast prezident Beneš v roce 1938. Není to však pravda, protože zdejší plocha je mladší. I tak se tu prý děly zajímavé věci, především při přistávání, kdy muselo svažující se letiště působit méně zkušeným letcům potíže.

Rovná cesta do pozvolného kopce nebere konců, ale to nejlepší je před námi! Jakmile minete po levé straně zarůstající vojenský kryt, začne se krajina otevírat. Není vám tohle místo povědomé? Ano! Ta scéna s panzerfaustem ve filmu Obecná škola! Bývalá dopadová plocha Jordán na vrchu Houpák vypadá stále jako válečná fronta. Raději se držte cesty, protože v kráterech může být nevybuchlá munice. Za šumu všudypřítomných náletových břízek se vydáme na špičku vrcholu.

Výhled z Houpáku je famózní. Za dobré viditelnosti se na horizontu ukazují snad až Krušné hory. Na bývalé pravděpodobně odpalovací ploše je spoustu místa na odpočinek a sledování okolí. Škoda jen, že zde poměrně často ruší svým rachotem jezdci na čtyřkolkách a motorkách, porušující zákaz vjezdu. Donedávna zapomenuté místo se pomalu, ale jistě, stává turistickým bodem. Není divu, je zde krásně, navíc zde krajina připomíná tak trochu severskou tundru a v srpnu tu krásně kvete vřes.

Není už to daleko na nejvyšší vrchol Brd, který je dnešním hlavním cílem, než otočíme řídítka a vydáme se zpět k civilizaci. Jde o Tok, pomalu se svažující směrem k Příbrami, s další rozlehlou, bývalou dopadovou plochou. Následujeme však jen její okraj, zdejší cesta bývá často plná vody, takže o kličkování mezi ostružiním v okolí není nouze. V zimě je to tady doslova běžkařská magistrála. Na Toku čeká místo, které bylo donedávna nejvýše položené trvale osídlené místo v Čechách – lovecká bouda Carvánka. Je to krásné místo k odpočinku. Není zde žádný ostrý sklon, Tok je vlastně taková náhorní planina.


 

Cesta zpět může začít. Připravte se sledovat správné odbočky! Ještě jednou, ale z druhé strany, máme tu čest vidět dopadovou plochu Jordán, poté opět mizíme v lese a cesta se pomalu, ale jistě začíná sklánět, směrem do údolí k Zaječovu. Zanedlouho se již napojujeme na oficiální cyklostezku a míříme přímo nad Zaječov, k samé hranici bývalého vojenského újezdu. Kdo již nemá sil, může zamířit na křižovatce přímo rovně, na Kvaň, my však doporučujeme absolvovat ještě jedno stoupání, přímo na vrchol Beran, kam to sice do kopce už notně bolí, ale výhledy ze skalek a bývalé střelnice stojí za to. Jako na dlani máme celé ty dlouhé lesy a dopadové plochy, kudy jsme ještě před chvílí projížděli.

Po divokém sjezdu z Beranu už si můžeme konečně naplno odpočinout, čeká trocha asfaltu, ale hlavně pozvolné klesání zpět k Neřežínu, odkud jsme vyráželi. A pokud je teplo, jeví se zdejší přehrada Záskalská, jako ideální místo na zasloužené osvěžení. Voda je čistá, chladná díky potokům z Brd a ideální na koupačku. No nemůže být výlet zakončen ještě lépe? Brdy si v budoucnu zaslouží určitě další návštěvu…

SHRNUTÍ

co uvidím?

- hrad Valdek
- bývalé dopadové plochy a zajímavou krajinu
- skvělé výhledy
- výbornou vodní plochu na koupání
- krásné a nedotčené lesy plné borůvek

délka - 30 km

náročnost – středně těžká, ideální kolo 29 MTB

Pokud nechcete přijít o žádný skvělý článek od nás, vložte svůj email

Martin Kuška25.07.2018
Sdílejte blog s přáteli!

Nahoru
Témata: MTB Výlety

© Bikero.cz 2019