Tip na výlet – Křivoklátskem kolem Berounky

Křivoklátsko a Berounka, dva pojmy, které spolu utvářejí nezapomenutelně krásnou krajinu, plnou ostrých záhybů, hlubokých údolí a rozlehlých listnatých i jehličnatých lesů, ukrývající v sobě spousty tajemství a nádech historie, ať už jde o staré královské stezky, hradiště, nebo místa, kde se skrývali loupežníci, kde uhlíři pálili milíře, kde převozníci převáželi kočáry přes řeku a takto bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho…

Celé Křivoklátsko skýtá nespočet možností, dají se najít příjemné traily vhodné na enduro, nebo trailového fulla, mnoho silnic je zde poměrně málo frekventovaných, hlavně mimo kempovací a vodáckou sezonu, takže lze namotat solidní okruh na silničním a trekovém kole, pro rodiny je v okolí mnoho pohodových stezek a lesních cest. Pojďme se tentokrát zaměřit na místa u Berounky, kopce v rozlehlejším okolí si můžeme nechat do pokračování. Nepředstavíme tu jeden celkový okruh, jako je obvykle zvykem, dáme trochu prostoru pro vlastní nápady a představíme místa a úseky, které by cyklista neměl minout, při cestě tímto krajem. Některá místa jsou navíc méně známá, že je průvodce často ani nenabízí!

Ze Zvíkovce do Skryj

Zvíkovec je branou do Křivoklátska směrem od Plzně. V sezoně poměrně rušné vodácké stanoviště, mimo sezonu poklidné místo s jezem na Berounce. Do Skryj se lze dostat po obou březích, my však nepojedeme po červené turistické trase přes malebné vísky Hradiště a Čilá, my totiž zvolíme parádní pěšinu podél vody na opačném břehu řeky. Po přejetí mostu ve Zvíkovci směrem na Kostelík nás čeká krátký přesun po silnici, pokud je touha po nádherné vyhlídce, vyplatí se rovnou neuhýbat mezi poměrně opuštěně vypadající budovy Kočkova mlýnu, ale vyšlápnout si ještě pár serpentin do kopce směrem dále na Kostelík. Poblíž je totiž málo známá vyhlídka „Na Plazích“. Před Kostelíkem je potřeba uhnout vpravo na pole, vracet se podél lesa, pěšinka je lehce vyšlapaná kolem vrcholu kopce Plazy, vyhlídka se však skrývá poměrně poctivě až do posledních metrů. Odměnou je dřevěná konstrukce, lehce se vypínající nad svah a hlavně nad koruny boroviček, která umožňuje nádherný rozhled do údolí řeky a na protější kopce, osady a chaty. Vyhlídka je poměrně nová, teprve roku 2013 otevřena občany Kostelíku. Rozhodně stojí za to, vyšlápnout sem onen kopec Plazy. A nyní zpět, ke Kočkově mlýnu, nebo k Modřejovickému potoku. Volby cesty jsou totiž dvě, buď si užít vítr v zádech na již zdolaných serpentinách, nebo se pustit poměrně hodně náročnou a technickou pěšinkou do hlubokého údolí, které napájí Modřejovický potok. Tato volba je opravdu pro zkušené, doporučením je i odpovídající kolo a technika jezdce. Tak nebo tak, jsme zpět na cestě kolem Berounky. Ta se v chatové oblasti „U Bartoňů“ stává trochu rozbitější, zavádí nás do lesa nad řeku a následuje kratší stoupání, na jehož konci je další krásná odměna. Nic náročného, na horizontu se otevírá malá skalka padající až do Berounky. Opět poskytuje parádní výhled na údolí a říční ostrov. Ideální místo pro chvíli odpočinku a doplnění sil! Následuje menší, ale vydatný sjezdík, není náročný, pozor však, blížíme se opět do chatové oblasti, tentokrát pod osadou Šlovice. Tam se potřebujeme dostat, čeká výšlap k rekreačnímu středisku. Doporučujeme ještě malou mezizastávku u Čechova mlýnu, je tam zajímavý elektroskanzen. Následuje kopec do osady a potom opět pěkný a nijak náročný sjezd, tentokrát se lze orientovat již po zelené turistické značce. Dostáváme se na parádní singletrack, pěšinku hned vedle břehu, parádní svezení, ale i pohoda pod stínem vrb. Technickým finále před příjezdem ke Skryjím je malá skalka, při troše techniky jde zdolat, následně lze očekávat i potlesk z protějšího břehu, z kempu plného vodáků!

Kouřimecká rybárna

Zapomenuté místo, osamoceně stojící kousek bokem, pod dominantou Týřovických skal. Místo dobře známé z filmu Smrt krásných srnců s obrovsky širokým památným dubem, pod kterým ve filmu podřimoval převozník Prošek. Může se zdát skoro nejasné, jak se tam nyní dostat, když po prámovém přívoze zůstal jen zrezivělý naviják na okraji řeky. Pokud se projíždí po silnici z Týřovic na Roztoky, je možnost, jak se na tohle místo dostat a dokonce pokračovat dál, napojit tak zajímavý okruh. Ještě lépe to lze, pokud zůstaneme na červené turistické značce u mostu ve Skryjích, kde jsme v minulé kapitole skončili. Pokud se této značky budeme držet, dostaneme se jistojistě do chatové oblasti pod Týřovice. Přesně pod vrcholy Týřovických skal uhýbá z červené značky slepá cesta k řece. Ano, zde je místo, kde je Berounka velmi mělká a snadná k přebrodění v teplých měsících. Voda je pouze lehce nad kolena a absolvovat tento přechod s kolem vedle sebe je poměrně snadné. Na protějším břehu opět začíná cesta, vedoucí dále přes velké plochy luk, až k rybárně. Není to od řeky vůbec daleko a to místo rozhodně stojí za vidění. Zde se zastavil čas, krásná roubenka, stodola a prastarý dub. Dále se dá pokračovat do kopců kolem NPR Týřov a NPR Velká pleš, až ke krásné hájovně Emilovna a do vesnice Karlova ves. Výšlap je to nemalý, z uhlířské osady Karlova ves je to poté však naštěstí z kopce na všechny strany! Kam se z této obce vydat zpět směrem k řece si popíšeme dál.

Přes Zpropadený zámek do síně Oty Pavla

První zajímavá volba, jak se od Karlovy vsi dostat zpět k řece, je trochu obtížnější a více terénem. Cesta nezačíná přímo ve vsi, ale již u výše zmíněné hájenky Emilovna. Projedeme přímo přes Emilovnu a pokračujeme dál, směrem na Branovská Vrata. Na odbočce před vrchem Štulec však odbočíme doleva a šlapeme k vrchu Prachoviště. Na Prachovišti se nalézá nádherná vyhlídka do říčního údolí, přímo naproti je legendární vodácká hospoda U Rozvědčíka. Z tohoto ostrohu je vidět ale mnohem víc, je to vážně zasloužený výhled, navíc málo známý a pravděpodobně po cestě nikoho dalšího nepotkáte. Dále už po hřebenech, stále mírně z kopce pokračujeme až ke Zpropadenému zámku. Je to dávno zaniklé hradiště, dnes jsou vidět jenom valy. Můžeme jen dlouho vymýšlet, jak to tam mohlo vypadat před mnoha staletími. Pouštíme se do Luhu u Branova, je to již kousek, pěkně z kopce. Tady čeká pamětní síň Oty Pavla, a pokud je sezóna, tak i ochotný převozník, který i s koly převáží na druhou stranu Berounky, pokud je třeba. Dál pak můžeme pokračovat k Rozvědčíkovi, nebo třeba do Roztok, pohodlně po silnici. Pokud však nevyužijete přívoz, dá se pokračovat po krásném, i když trochu krátkém singletracku podél vody až do kempu v Branově a dál dokonce až do Roztok, přes celkem vydanou stezku „U Eremita“. Tu doporučíme výhradně jen opravdu zkušeným jezdcům s dobrou rovnováhou, je to však zážitek, projíždět po úzké pěšině ve strmém svahu zachovalý tisový les se šumící Berounkou hluboko pod koly.

Na závěr jen dodáme, buďte ohleduplní k turistům, se kterými se na většině míst můžete míjet. Místa kolem Berounky jsou v sezóně poměrně frekventovaná. Věříme však, že naše tipy pomohou odhalit další místa, která zatím nebyla tolik zasažena komerční turistikou. Buďte nadále ohleduplní k mnoha NPR, do kterých je zákaz vstupu, a pohybujte se po jasně daných cestách. Kraj kolem Berounky je malým rájem, na který se nezapomíná.

Pokud nechcete přijít o žádný skvělý článek od nás, vložte svůj email

Martin Kuška14.07.2015
Sdílejte blog s přáteli!

Nahoru
Témata: MTB Výlety

© Bikero.cz 2019