Cannondale Scalpel Si 2017 – první jízdní dojmy (v ČR)

Když rozjet ty recenze, tak rovnou se žhavou novinkou! Nebudeme mazat med kolem pusy, kompletní test nebyl z časových důvodů možný, prohnat nejspíš nejlepšího Scalpela co spatřil světlo světa v odpovídajících podmínkách. I tak pár kilometrů přiblížilo, na co se příští rok můžeme těšit. Totiž to, jak jde tenhle super lehký a tuhý XC full za pedálem je dech beroucí…

Popořadě! Co nový, vylepšený Scalpel vlastně slibuje? Na reklamních poutačích je použito názvů XXC, tedy přidání jednoho X, s ohledem na obtížnost a celkem brutální pasáže, které poslední roky na jezdce elitního XC číhají. Kolo by mělo být vlastně co největší všeuměl, s co nejnižší váhou a co nejlepší tuhostí. Že je už klasický Scalpel sakra dobrý a jezdivý stroj jsme se několikrát přesvědčili, tohle nám ale nedalo a novinka musela pro alespoň částečné srovnání ze stojanu dolů. Osadit pedály a vyrazit alespoň na pár míst v okolí, ve kterých by se měl cítit jako ryba ve vodě.

 

Hned první metry jasně ukazují, jak se projevuje do jízdního projevu více položený úhel hlavové trubky. Kolo možná není až tak neskutečně a přehnaně aktivní jako klasický Scalpel, naopak přidává trochu na rozvážnosti a jistotě ve sjezdu. Sedlová trubka si svůj úhel zachovala, posedem nám připadal Scalpel Si tedy skoro totožný s klasikou. Ovšem další věci se začínají dít ještě kus za sedlovkou. A to je délka zadní stavby. Kluci od Cannondalu se rozhodli, že jí ještě o pěkných pár milimetrů zaříznou. Nyní je kolo o takový kus vpředu s manévrovatelností (třeba v pořádně zavřených točkách) že to hlava nebere. Vlastně tím tak totálně maže ten deficit více položené hlavy.

Výsledek? Mnohem víc zábavný celek. Více jistoty ve sjezdu, více obratnosti všude jinde. Kratší zadní stavba se možná zlehka umí projevit v prudkých výjezdech, po náš krátký testík jsme to ale zásadně nezaznamenali. Další opravdu skvělá věc na jízdním projevu je to, jak kolo jde za pedálem. To právě i díky kratší stavbě a potom v neposlední řadě díky Zero Pivot systému, který je vážně dost progresivní. Chtěl by prohnat větším terénem a ještě si trochu pohrát s tlaky v tlumiči, přesto je tohle řešení asi nejspíš nadpozemské, alespoň co se týká efektivity. Žádné prázdné šlapání do pedálů a topení se v lineárním průběhu zdvihu. Tak má vypadat XC raketa…

Zadní stavba je svojí délkou posunuta opravdu na doraz možností i díky asymetrickému systému „Ai“. Když výrobce tvrdí o maximální trakci a tuhosti zadku s tímhle řešením, musíme jen pokývat hlavou.

 

Co ještě k rychlému testu dodat? Snad jen přesnost a rychlost i všech ostatních komponent. Zamykání odpružení chce trochu citu v palci, funguje však naprosto výtečně a kolo ještě více přitvrdí na záběru do pedálů. Aby ne, když je v z něj v tu ránu kompletní hardtail. Lefty odvádí dobrou práci, ale opět – nechme kompletní verdikt, až se s tímhle kolem proženeme pořádným terénem. Z té krátké jízdy lze však jistojistě říci, že doby, kdy se této vidlice dost lidí bálo z důvodu pevnosti v krutu, definitivně zmizely v minulosti.

Řazení v režii 1X11 snad dneska nikoho nepřekvapí. Jo, možná toho, kdo má slabé nohy. Tohle všechno je prací bleskově rychlého Shimana XTR. Hodí se moc dobře k celkovému projevu biku. Takže, závěrečný verdikt nechme lehce vyšumět, opakujeme se, ale ten budeme moci říct až při plnohodnotném testu. I tak však palečky nahoru, změny k ještě lepšímu jsme poznali i tak. Zdá se, že je stále kam postupovat a propracovávat se. Dnes tomu je rozhodně krok k více stabilní a více na sjezdy zaměřenou geometrii na kole s co největším procentem karbonu!

foto: Josef Šulc

Pokud nechcete přijít o žádný skvělý článek od nás, vložte svůj email

Martin Kuška13.05.2016
Sdílejte blog s přáteli!

Nahoru
Témata: MTB

© Bikero.cz 2019